Poslední dobou často přemýšlím o vztahu myšlenek, slov a činů. Nejsem v tom originální – zoroastrismus má svoje „dobré myšlenky, dobrá slova, dobré činy“, Chan Fej v kapitole Vysvětlení nejasností píše, že při boji s nepravostmi je třeba v první řadě zamezit příslušným myšlenkám, ve druhé řadě příslušným slovům a až ve třetí řadě příslušným činům. V 1984 se Strana upevňuje svou moc pomocí newspeaku. Shrnu něco málo ze svých úvah.
Kdo si něco myslí, jinak mluví a jinak činí, je zmatený.
Kdo si něco myslí, jinak mluví a činí, je proradný.
Kdo si něco myslí, jinak mluví, ale stejně činí, je neupřímný.
Kdo si něco myslí a stejně mluví, jinak činí, je slabý.
Kdo je jednotný v myšlenkách, slovech i činech, je dobrý.
Chceme rozumět ostatním lidem a předvídat, co udělají. K tomu potřebujeme vědět, co si myslí. To nelze přímo pozorovat. Musíme to proto odvozovat z jejich slov a činů. Slova jsou přesná, avšak nemají váhu. Činy mají váhu, avšak není snadné je vyložit. Proto je třeba ostatní posuzovat podle slov i činů.
Což předpokládá, že si člověk myslí stále totéž. Výstižnější model by uvažoval jaký je v nitru – co si (právě) myslí – co říká – co činí.
Komentáře
Jarda 3. prosince 2019 18:39
Dle tohoto teorému, by člověk, který se snaží o vlastní převýchovu např. kleptoman, byl proradný, protože tvrdí, že krást nechce a podle svých slov i koná.
Odkaz | OdpovědětLaman 23. prosince 2019 11:25
Jarda: dobrý protiargument. už jsem si párkrát myslel, že mám uspokojivou odpověď, ale žádná nedošla tak daleko, abych ji zformuloval a napsal sem :)
Odkaz | OdpovědětNový komentář