Byl jsem na rande s jednou Běloruskou. Obvykle se mi daří něco si odnést a něco předat i při jednorázových setkání. Stihl jsem jí říct o olympiádě v Praze 1980. „1980… Ale to byla olympiáda v Moskvě.“ - „Přesně tak.“ Já jsem se dozvěděl o skupině Dajtě tank. Není špatná, chvíli jsem si ji poslechl. Pak mi YouTube nabídlo něco nazvaného Russian Doomer Music playlist.
Nejenže takový playlist existuje, ale je jich tam hned navrchu asi dvacet. Jasně, půlka písniček byla od Kina a už jsem je znal. Přinejmenším mě okouzlily jednoduché doprovodné videoklipy s prolínačkou Wojaka na pozadí pochmurných fotek ruských měst. A celá myšlenka takového playlistu se mi líbila. Ruská hudba vycházející z ruských reálií se podle mě velmi hodí k pocitu zkázy (beznaděje, marnosti, frustrace). Našel jsem si, co to vlastně doomer je, a zjistil jsem, že k němu mám blízko. A právě evoluce pryč od doomera bude to, co mě v poslední době (měsících, roce, letech) plní příjemným optimistickým pocitem.
Zaujala mě jedna písnička, co jsem neznal. A našel jsem svou novou oblíbenou skupinu Nogu svělo. Ta mi tu nakonec hrála déle než celí doomeři. Doporučuji.
Po letech jsem si koupil nový počítač. Dlouho jsem váhal, než jsem usoudil, že na to nazrál čas, a rozdíl je skutečně znát. Kromě toho měl v typovém čísle 361, takže to byla láska na první pohled. Předchozí noťas jsem si koupil ten rok, co jsem nejel na kongres do Rumunska, tento bude z roku, co jsem nejel na kongres na Ukrajinu.
Už je vypsaný první odložený turnaj. Zaregistroval jsem se a chci jet, ale překvapivě mi go v poslední době nechybělo. Občas jsem pauzíroval i dřív. A vždycky jsem měl výčitky a výmluvy. Teď musím uznat, že se mám fajn i bez hraní. Možná ze mě nakonec bude jeden z těch odpadlíků, co jezdí na turnaje jen zakalit s ostatními (pokud neodpadnou úplně). Nostalgie.
Taky jsem začal pomalu zase chodit ven. A znovu se chození mezi lidi velmi osvědčilo. Stačilo vyrazit dvakrát, abych potkal někoho známého. A abych náhodou zjistil, že máme společnou neobvyklou zálibu, o které jsem u něj netušil. Pozoruhodné.
Minulý týden mi docházela trpělivost s prací v Broskwi. Večer jsem si otevřel inzeráty. Jednak jsem si potvrdil, že by o mě byl pořád zájem. Jednak jsem našel zajímavou nabídku s titulkem Lektor večerních IT kurzů. Usoudil jsem, že mám ještě dost jiných projektů, než abych se do toho teď pouštěl. Ale chci si to dobře uložit do paměti, protože jsem už dřív uvažoval, že by mělo něco takového existovat. Že výuka programování by mohla být dobrá alternativa pro člověka, co už bude vysátý z reálného psaní kódu. Že bych tam mohl uplatnit své talenty, které zatím nechávám spát.
Vzpomněl jsem si na Srdce a na Oh hell a po delší době jsem si opět zahrál karty online. To mě přivedlo k tomu po ještě delší době opět otevřít svůj projekt Scarlet Queen na naprogramování Srdcí (mé lásky ztracené s koncem používání Windows 7). Později bych ho rád (a snadno) rozšířil na hraní Oh hell, Whistu, Gin Rummy a Mahjongu. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou, mám ho rozepsaný v Rustu, protože to vypadá jako dobrá příležitost se ho naučit.
Ještě hoří oheň a praská dřevo, ale už je čas jít spát.
Komentáře
Nejsou zde žádné komentáře
Nový komentář